Náš příběh

Jsme taková normální čtyřčlenná rodinka. Máma je novinářka, co ji na mateřské dovolené svrbí prsty. Táta je grafik na volné noze, který má na svědomí nejen sazby knih, letáků, ale i webové bannery, polepy autobusů a lodí. Máme dvě malé děti, tříletou dceru a ročního syna.

Bydlíme v malém bytě. Ačkoliv o sebe často zakopáváme, má to i výhody. Nehromadíme věci a můžeme se "nechtěným" věcem bránit slovy: "Prosím ne, máme malý byt." Někdy náš byt působí jako obrovský, protože kamkoliv si jeden z rodičů sedne, zaleze, najednou je v obležení dětí a ostatní místnosti zejí prázdnotou. Výhodou je, že máme les za domem, a tak jsme venku, jak jen je to možné. V létě se koupeme v potoce, v zimě stavíme a plníme krmítka, procházíme se kolem Hostivařské přehrady, lezeme po stromech, válíme sudy na louce... S dětmi chodíme na plavání a do Sokola.

Poslední měsíce táta pracuje z domova kvůli koronaviru. Sokol a bazény jsou zavřené. A tak aktivně bojujeme proti "šedivým stereotypním dnům" a vymýšlíme hry pro děti, aby i na tuto složitou dobu měly hezké vzpomínky. Nejsme zastánci dlouhého koukání na televizi nebo na tablet, i když je doma máme, učíme děti, aby je uměly samy vypnout a šly si raději hrát...